úterý 16. srpna 2016

Jak to všechno začalo

Tak na začátek teda přidám ještě jeden takový více povídací článek, abych vám vysvětlila a popsala, jak jsem se vlastně dostala ke cvičení, proč jsem začala jíst zdravě, a taky jak mě napadlo, že procestuju svět budu cestovat.

..................................................................................................................





Cvičení







Někdy si říkám, že to byl jen souhrn mnoha náhod. Už odmala jsem navštěvovala různé kroužky, od pohybových her na prvním stupni základní školy, přes hiphop, aerobic a podobné hrozně cool hopsačky, až po atletiku, ke které jsem se dostala právě úplnou náhodou. Bylo to ještě na základce, asi v osmé třídě. Jedna naše učitelka začala dělat trenérku atletiky a sháněla nějaké holky, které by mohla trénovat. Mně se do toho moc nechtělo, přece jen mě docela děsila představa neustálého běhání, skákání a podobných aktivit, u kterých se člověk zadýchá. Ale moje dobrá kamarádka mě přemluvila a nakonec jsme se tam přihlásily asi čtyři. Bylo to fajn, nebylo to náročné, spíš takový lehký pohyb 3x týdně. Jenže učitelka/trenérka asi po půlroce skončila a přenechala nás jinému trenérovi. Jelikož to byl Olympionik, tak to bral docela vážně, my zůstaly už jen dvě a začaly to brát taky vážněji. U tohohle opravdu kvalitního trenéra jsem vydržela ale jen krátkou dobu, protože jsme všichni věděli, že běhy a skoky nejsou moje disciplína. Naštěstí si toho všiml i trenér vrhačů a jednoho dne si mě zavolal, dal mi do ruky kladivo a řekl mi, ať ho zkusím odhodit. Zkusila, zalíbilo se mi to, viděla jsem v tom budoucnost a zůstala u toho. Dřeli jsme jako nikdy předtím, z úplné nuly jsem se za krátkou dobu dostala "docela vysoko", jak v tréninku, tak v mé disciplíně. Asi po 4 letech a pěti účastech na Mistrovstvích ČR, jsem konečně vybojovala první medaili z velké soutěže - 3.místo na Mistrovství České republiky v kategorii juniorek. Ale tehdy uz jsem makala víceméně sama, protože trenér se na nás před MČR "vykašlal", a začala si uvědomovat, že nemám potřebu ukazovat, že jsem nejlepší a že potřebuju vyhrát. Už mě to tolik nebavilo, začala jsem si spíše užívat tréninky podle sebe, sama za sebe, fitko, běh, jóga, cokoliv. Jen tak pro radost. A to mě začalo naplňovat více. Poděkovala jsem trenérovi, že mi dal to nejcennější - lásku ke sportu, a s atletikou "skončila".




Zdravé jídlo

Asi 3 roky po tom, co jsem začala s atletikou jsem si začala uvědomovat, že bych mohla začít řešit i stravu, trochu víc se zaměřit na to, co děláme na tréninku, proč to děláme, jak to funguje, prostě to pochopit. Začala jsem číst různé články, přidala se do několika skupin na Facebooku (nejkvalitnější je podle mě Fitness Motivation CZ v čele s Michalem) a snažila se studovat. Bílkoviny, sacharidy, tuky, kardio, silový trénink, postupně to začalo dávat smysl a já si začala zapisovat, co jsem cvičila, co jsem jedla a tak podobně. Kromě tréninků jsem začala chodit běhat, bruslit, zařadila švihadlo a hlavně ale začala jíst kvalitněji a "bohužel" jsem si začala uvědomovat hodnoty různých jídel a potravin, začala zapisovat do kalorických tabulek a tím se odstartoval můj "zmatek" v hlavě. Teď to mám tak, že když si dám něco "navíc", co není úplně podle mých představ, tak mám pocit, že už nemusím jíst ten den správně a můžu se zpráskat čokoládou, tunou čokolády. Každopádně se snažím z toho dostat ven, snažím se přesvědčit se, že když si dám 3 banány navíc, tak je to v pohodě a neznamená to nutně, že mám o 10kg více. Převážně se snažím jíst a vařit zdravě, hlavně teď, když jsem v Anglii, tak si nakupuju sama, takže se snažím nekupovat sladké čokoládové zbytečnosti navíc. Ale víc o tom třeba někdy v dalším článku.

      
Pokud vás zajímá, jak si vedu v jídle, určitě koukněte na můj Instagram.

Cestování




Tak a je tu kapitolka, ze které jsem poslední dobou asi nejvíc excited a kvůli které jsem se vlastně rozhodla tenhle blog založit.
Když se malé Anetky někdo zeptal, čím chce být, měla tři odpovědi - milionářkou, malířkou nebo cestovatelkou. Na milionářce pracuju (haha, s minimálním platem jako pokojská?), malířkou jsem jen pro svoje potěšení a cestovatelkou se nazvu až začnu doopravdy cestovat. 
Psal se listopad 2015 a já objevila někde na netu aupairování. Hned mě to zaujalo, tak jsem opět začala hledat články, blogy, skupiny. Nejvíce mě zaujal blog od Lindy a jako jediný ho doteď sleduju. 



Asi někdy v lednu 2016 jsem se zaregistrovala na AupairWorldu a začala hledat rodinu na léto. Občas se někdo ozval, ale nikdy z toho nic nebylo. Po maturitě jsem už začala ztrácet naději a říkala si, že na to kašlu a najdu si práci na léto v Česku. O dva dny později, ve čtvrtek 9.6.2016 mi napsala jedna holka z Londýna, že za sebe hledá narychlo na měsíc náhradu a jestli bych mohla v pondělí přiletět. Plácly jsme si a já o tři dny později seděla v letadle do Londýna, do města, které bylo dloooouhou dobu mým největším snem. Měsíc jsem strávila v tomto nádherném městě a byla rozhodnuta, že bych v Anglii chtěla zůstat minimálně celé léto. Můj měsíční pobyt se krátil a já zase nemohla sehnat další rodinu. Asi týden před mým posledním dnem, jsem narazila na inzerát, že hotel nedaleko Cambridge nabízí místa pokosjkých i s levným ubytováním ve staff house. Hned jsem se slečně ozvala, ta mi potvrdila, že můžu nastoupit kdykoliv, což mi perfektně vyhovovalo, podepsala jsem smlovu a o pár dní později doběhla na autobus NationalExpress, směr Cambridge.
Teď bydlím v Cambourne, což je malé městečko, které je mladší než já, ležící asi 16km od Cambridge. Pokoj sdílím s nejúžasnější osobou, jakou jsem si mohla přát, plánujeme výlety po Evropě, stopujem , cestujem a místo do konce prázdnin, tady zůstanu do konce roku. 


1 komentář:

  1. To zní skvěle! Obdivuju tě s tím sportem a zdravým jídlem - mě to vždycky chytne, pak pustí a po pár měsících znova haha. Jinak super blog :)

    Diary of M

    M.

    OdpovědětVymazat

Za každý komentář budu opravdu vděčná. Díky! :)